Březen 2014

Nový začátek

5. března 2014 v 17:07 | Rona |  Třicetidenní výzva
Tak to zkouším znovu. Jsem pohodlná a soutěživá zároveň a proto mě nebaví cvičit lehsedy jen tak pro radost. Proto jsem zkusila třicetidenní výzvu na hýždě. A abych náhodou neměla chuť s tím praštit, cvičím společně s kamarádkou, jen s tím rozdílem, že ona má cviky na břicho.

Kde jedno končí, druhé začíná

5. března 2014 v 16:17 | Rona |  Sázka
Ze sázky po týdnu sešlo, protože jsem se s tím svým kamarádem tak pohádala, že už to nej de vrátit zpátky. Jeli jsme spolu a s několika dalšími jeho kamarády kempovat ze soboty na neděli. Původně bylo v plánu, že se sejdeme ve čtyři odpoledne tam, ale pořád to posouvali, až nakonec dorazili někdy v půl deváté večer. Teď lituju, že jsem se tolik těšila a že jsem to nevzdala. Tak jsme rozbalili stany a šlo se pařit (rozuměj sedět a lít do sebe pivo). Každý pak šel spát jak chtěl, já jsem to vzdala asi ve dvě ráno. Druhý den jsme vstali a všichni ostatní se rozhodli, že je to tam už nebaví a že pojednou na motorkách do nejbližšího města do McDonald´s. Já jsem jako jediná neměla motorku ani auto a nikdo mi nenabídl odvoz, tak jsem tam ztvrdla. V devět se sebrali a odjeli. Já jsem si pak musela zavolat domů pro odvoz. Ještěže bylo takhle poměrně brzo a rodiče byli doma, takže pro mě mohl táta zajet. Kdyby to tak nebylo, musela bbych buď jít pět až osm kilometrů na vlak a doufat, že mi něco domů pojede, anebo bych musela obvolávat příbuzné, a doufat, že mě někdo domů doveze. Ještě bych mohla jet stopem, ale to jsem se neodvážila, protože jsem tam zůstala sama. Po tom, co jsem musela hodinu a půl čekat až mě táta vyzvedne ze smradlavého odpočívadla u silnice jen kvůli svému sobeckému kamarádovi, jsem s ním skončila. Pokoušel se mi sice omluvit, ale když mi někdo po dvou týdnech napíše: "Hele sory", tak to nepovažuji za dostatečnou omluvu. Tím nastal konec našeho přátelství, mého vyslýchání jeho ztížností a sebelítosti a našeho společného cvičení.
Kde jedno končí, druhé začíná. Dlouho jsem se svému blogu nevěnovala, částečně protože už jsem přestala z lítosti a vzteku cvičit a částečně proto, že mi to přišlo směšné. Teď se ale vracím s novým elánem a nově nabytým vědomím, že to co dělám a píšu není směšné.(Doufám.)